Úvodní stránka

O zvonu

Zvon #9801 bude stát na venkovní konstrukci v parku na Rohanském ostrově, v místech, kde byl za války „hřbitov zvonů“, kde byly zvony nakládány na lodě a opouštěly naši půdu. Na podobu parku nyní probíhá architektonicko-krajinářská soutěž, v rámci které by mělo být stanoveno i přesné umístění zvonu v rámci koncepce parku. Na vlastní konstrukci pro zavěšení zvonu bude vypsána architektonická soutěž.

Zvon #9801
Vznik Zvonu #9801 se podařilo realizovat díky příspěvkům dárců do veřejné sbírky. Stejnojmenná iniciativa, která za projektem stojí, zamýšlí dlouhodobou sbírku, která by podpořila symbolický význam Zvonu #9801 jako hlasu všech ztracených zvonů.
Zvon #9801
Výrobu iniciativa svěřila vyhlášené rodinné dílně Grassmayr v rakouském Innsbrucku.
Zvon #9801
Zvony se odlévají ze zvonoviny, specifického druhu bronzu (78 % měď a 22 % cín).
Zvon #9801
Obdobně velký zvon byl naposledy v Čechách ulit před téměř pěti sty lety pro katedrálu sv. Víta.
Zvon #9801
Do formy uložené v zemi nateklo deset tun roztavené zvonoviny přesahující teplotu 1000 °C. Poté bylo třeba vyčkat na postupné chladnutí a finální čištění a úpravy.
Zvon #9801
Autoři návrhu Kryštof Čižinský a Jakub Kamínek v reliéfní výzdobě propojují v nový funkční celek současné i ztracené.
Zvon #9801
Část pláště je poskládáno z fragmentů skutečných ztracených zvonů. Nápis na plášti sděluje: „Promlouvám hlasem tisíců zvonů, které umlčela válka.“
Zvon #9801
Zvon #9801 zamýšlí iniciativa v budoucnosti darovat hl. m. Praze. Počítá se se symbolickým umístěním na Rohanském ostrově.
Zvon #9801
Poslední úsek mezi Mělníkem a Prahou zdolal Zvon #9801 na lodi.
Zvon #9801
Zkouška zvonění během převozu mezi Mělníkem a Prahou.
Zvon #9801
Novému pražskému zvonu požehnal kněz Tomáš Halík.
Zvon #9801
Součástí slavnostního odhalení byl hudební doprovod a světelná projekce.
Zvon #9801
Po získání potřebných financí na finalizaci projektu Zvonu #9801 bude sbírka dlouhodobě pokračovat za účelem financování obnovy dalších zvonů na českých věžích a zvonicích.

Výzdoba zvonu

Čelní stranu zvonu tvoří 23 symbolických střepů, které odkazují na konkrétní rekvírované zvony z Manin.

Nápisy a reliéfy na sebe nenavazují záměrně, tvar a různost střepů to nedovoluje. Přesto celek tvoří tradiční rozložení výzdoby zvonu – v horní části zdobný reliéfní pás, uprostřed postavy světců či osobností a při dolním okraji pás linek.

Střepy reprezentují různá města, obce a také různé zvonaře, jejichž mnohaletá práce byla nenávratně zničena.

Mezi nejvýznamnější patřila zvonařství Herold, Manoušek, Perner, Buřil & Riss, Winter, Diepold, Hiller, Staffelmayr, Bellmann, Weber, Pistorius, Straub a další. Výzdoba zvonu je zpracována podle návrhu K. Čižinského a J. Kamínka.

Zadní strana zvonu je v kontrastu s čelní stranou jednoduchá, symbolizující přerod starého v nové.

Uprostřed je nápis: PROMLOUVÁM HLASEM TISÍCŮ ZVONŮ, KTERÉ UMLČELA VÁLKA. Pod ním je v latině citace starobylé antifony: PAX IN CAELO • PAX IN TERRA • PAX IN OMNI POPULO (pokoj na nebi, pokoj na zemi, pokoj všem lidem).

Nápisy jsou ohraničeny shora pásem Libeňského mostu, jako přímého dochovaného svědka událostí roku 1942, a zdola jednoduchou trojlinkou.